tygr sibiřský
Tygr sibiřský
Rozšíření: Dálný Východ - dnes jen Mandžusko a Korea, dříve až k Bajkalu
Potrava: Divoká prasata, srnci a jeleni, příležitostně medvědi, i menší živočichové. Větší kořist si tygr ukrývá a opět se k ní vrací. Výborně plave a na lov vychází i za dne.
Rozměry: hmotnost samců až 300 kg, samic kolem 100 kg, délka těla s ocasem 1,9-3,3 m, výška v kohoutku 1,1-1,25 m
Největší z kočkovitých šelem (Felidae). Dlouhosrstý tygr sibiřský, známý též pod jmény mandžurský, amurský, ussurijský. Od jiných tygrů se liší tím, že má v zimě velmi dlouhou a hustou srst. Také jeho ocas, porostlý dlouhými chlupy, je mnohem huňatější. Jen jeho zbarvení není tak pestré a živé jako u ras tropických. V zimě bývá světlé, žlutooranžové, v létě poněkud červenější. Jejich velikost se měří od hlavy po špičku ocasu. Průměrní samci jsou 3,15 metrů dlouzí, v kohoutku vysocí 99-107 cm a váží kolem 270 kg. Samozřejmě rekordní velcí tygři dosahují podstatně větší velikosti a váhy. Sedmiletý sibiřský tygr žijící v chovu v USA dosáhl váhy 423 kg…
Také tomuto druhu tygra hrozilo vyhubení ale díky úsilí a spolupráci světové veřejnosti jež se razantně postavila za jeho ochranu přežil a dnes jeho stavy velice slušně vzrostly. Pomohlo tomu možná též módní chování sibiřských tygrů v soukromých chovech, hlavně v USA.
Ve volné přírodě přežívá posledních 200-300 jedinců, stav v zajetí je asi 1000 jedinců.